Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz

Otázka nezodpovězena

26. 7. 2007

Nebylo zase tak pozdě, když jsem se vracel ze školy domů. Chtěl jsem se ještě trochu projít, provětrat hlavu od doučování z matiky a přídavných otázek k matuře, a tak jsem šel delší cestou. Přes most, do prava a potom dál skrs lesík. Věděl jsem, že nikdo v mým věku tady nebude, aspoň jsem si to myslel. Mají tam prej divnej pocit, proto chodí oklikou . . velkou. Pověrčiví jako vždy. Tím líp pro mě.

Šel jsem pořád rovně, po vyšlapaný cestičce. Ani nevím, nad čím jsem tehdy přemýšlel, když jsem uslyšel ten zvuk. Trhlo ve mě a pohled mi zaskočeně ulpěl na odbočce do prava, směrem někam na stráň. Nikdy jsem tam nebyl, ale ten zvuk, vzlykání, posmrkování ten potlačovaný pláč, mě nutily k tomu, abych se tam podíval. Vím, nic mi do toho nebylo, ale byl jsem víc než zvědavej. Stoupal jsem po pěšině. Srdce mi bušilo. Nevěděl jsem kdo tam je. Ani nevím proč jsem tam vlastně lez. Možná jsem té osobě chtěl pomoct, ale jak jsem neměl páru.

Mezi stromky se vynoři malý dřevěný altánek. Pěšina vedla až k němu. Plížil jsem se jako zloděj. Sice jsem nechtěl bejt viděnej, ale ani toho dotyčnýho vyděsit. Obešel jsem altánek a opatrně nakoukl dovnitř.

Seděl tam kluk. Skrčenej v rožku, obličej v dlaních, ale . . počkat . . Ta zmačkaná šedá košile, ty vlasy, ty já přece znám! Ale odkud? Chvilku jsem přemýšlel . . že by ze školy? Ano, ale odkud . . ODKUD? No tak si vypomeň! . .

Jasně! To dnešní doučování z matiky. Pár lidí z druhé třídy tam nebylo a on . . byl jeden z těch, co chyběli . . Jak jen se jmenuje?

"Yuko?" zašeptal jsem

Zvedl hlavu, ale hned ji otočil pryč, abych neviděl, jak si otírá slzy.

"Běž pryč."

"Proč tu sedíš? Co se stalo?"

"To není tvoje věc. Ani nevím kdo jsi, tak . . si jdi po svým!"

"Dneska jsi nepřišel na doučování z matiky . ."

Zbystřil a podíval se na mě.

"Ty jsi . ." Bylo vidět, že pátrá v paměti, jako předtím já. "Takumi?"

Přikývnul jsem, vešel do altánku a sedl si vedle něj. Trochu si poodsedl. Nejspíš ze zvyku. Když si sednete vedle někoho v autobusu, může bejt sebevíc namáčknutej na skle a stejně se ještě posune.

Je to reflex.

"Takže . . ?"

Mlčel.

Vytáhnul jsem papírový kapesník a podal mu ho.  "Tak se mi svěř. Nikomu to neřeknu. I když tě znám jenom ze školy, cejtím, ze seš dobrej kluk. A já nemám rád když dobrejm klukům někdo ubližuje."

"Nikdo mi neublížil." Vypadlo z něho.

Nechtěl jsem se vyptávat, tak jsem mlčel.

Utřel si kapesníkem nos, sklopil hlavu, ruce si opřel o kolena a nadechl se.

"Všechno jsem zvoral . ." A to bylo všechno, co z něho vylezlo. Kousl se do rtu a z očí se mu

začaly kutálet slzy. Zase.

"Ale no tak . . " Nevěděl jsem, co mu mám říct. V takové situaci jsem snad nikdy nebyl, ale chtěl jsem, fakt moc jsem mu chtěl pomoct.

"Určitě si myslíš, že jsem divnej, že tu takhle bulím . . Vím, že si to myslíš a určirě všem to

řekneš . . !"     

Bože. Přistihnul jsem se jak na něj zírám. Dech zatajený, cítil jsem jak se mi do očí tlačí slzy, srdce zběsile tlouklo, hrdlo se svíralo . . Proč? Polknul jsem a pak mi to došlo. Cítil jsem tu bolest. Jeho bolest. Jakoby mi ji předával, chtěl se o ni podělit . . A pak . . jsem ho bez jakéhokoli přemýšlení objal.

"Yuko . . já . ."

Podíval se na mě. Cítil jsem jak se jeho tep zrychloval, když viděl, že brečím taky. Byl už tak strašně vyčerpaný pláčem, že i když se ode mě chtěl odtáhnout, nešlo mu to a nakonec to vzdal. Přitiskl jsem ho k sobě ještě o trochu víc a pak . . udělal Yuko něco, co jsem nečekal.

Otočil se ke mě, chvíli se mi díval do očí a potom se jeho rty začali přibližovat až se dotkly mých. Nedokázal jsem vzdorovat, spíš jsem ani nechtěl . .

Líbal mě. Ne . . já ho líbal. Vášnivě jsem ho líbal. Kluka. A ani mi to nepřišlo nijak divný, spíš naopak. Obejmul mě. Silně. Po chvilce přešel na tvář a pak na krk. Zavřel jsem oči. Cítil jsem jak mě hladí po hrudníku. Vzrušovalo mě to. Vyhrnul mi tričko a olizoval mi bradavky. Potom šel níž a níž . . Začal mi rozepínat kalhoty. Nechtěl jsem se bránit, ale bylo to na mě trochu rychlé. Chytl jsem mu ruku. Asi si to domyslel a nejspíš se mi chtěl omluvit, ale než stačil cokoliv říct, začal jsem ho zase líbat.

"Já . ." koktal jsem, když jsem se od něj odlepil "Jenom . . je to na mě trochu rychlé, víš . ."

Yuko přikývnul.

"Chtěl bych se ti s něčím svěřit."

"S tím, proč jsi tu před tím brečel?"

"S něčím jiným." Zavrtěl hlavou.

Čekal jsem co řekne, ale netušil jsem, že odpověď bude . .

"Líbíš se mi."

"Víš, už . . už se stmívá, já . . budu muset jít . ." Vstával jsem  zakasávaje si tričko do, teď už zapnutých kalhot.

"Chápu. Je to na tebe . . rychlé."

"Po pravdě . . Tvoje odpověď mě trochu zaskočila."

Seděl, mlčel, hlavu sklopenou . .

"Ale . ." pokračoval jsem "neříkám, že ty se mi nelíbíš . ."

Myslím, že se pak usmál. Ne, vážně. Asi se fakt usmál, ale nebyl to zoufalý úsměv. Ten úsměv byl plný radosti, cítil jsem to. Tak jako jsem před tím cítil jeho bolest, jsem teď cítil jeho radost.

Prohrábl jsem mu jemně vlasy a on se na mě podíval. Oči se mu leskly štěstím.

"Už ti nikdy nikdo neublíží." Řekl jsem a pohladil ho po tváři.

Vstal, chvilku váhal a pak se mi vrhnul kolem krku. A pak se na mě dlouze díval, protože věděl, že slova nejsou důležitá . .

Vzal jsem ho za ruku "Půjdeme?"

Yuko s širokým a spokojeným úsměvem přikývnul.

Šel jsem ho doprovodit na zastávku a počkal až odjede.

A . . od té doby jsme spolu. Nevím, jestli se to dá nazvat, že spolu chodíme, ale asi ano. Někdy v noci po milování, když Yuko usne se mi vracejí staré vzpomínky, a já přemýšlím, proč tehdy v tom altánku brečel. Nikdy mi to neřekl, ale to bude nejspíš tím, že jsem se ho na to už nikdy nezeptal . .                                                                       KONEC

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

KaWaii!!

(KamiNoBaka, 29. 1. 2010 17:42)

Sladkej konec ;)

wááw. :)

(:):):), 6. 6. 2009 16:42)

diiq.. čosíí.. dziféé.. :)
nicéé.. :):)ako to faqt..;)

bravisimo

(jájááááááááááááááááááááááááááááááá, 2. 12. 2008 19:00)

fakt bomba, máš talent, jen mě žere jako miliony dalších lidí, proč v tom parku brečel??? ale to už se asi nikdy nedozwim, stejně to je moc hezoučký kawaiii

opět a snad již naposled

(Flaffy, 1. 12. 2008 15:03)

kdyby někdo chtěl tak tady je muj blog.. T_T www.untila.7x.cz

Jéé...

(Aki, 21. 11. 2008 12:03)

To je hezký. Ale vzalo to rychlý konec...

to ran chan

(Flaffy, 6. 5. 2008 17:21)

blog už nemam T_T zrušila jsem ho.. jinak pokračováni neni, jenom jedna další povidka, kterou mi sem majitelka blogu už jaksi nechtěla umistit i když sem ji tu povidku posilala nejmiň 10x .. O_o ..jinak přátelé.. pokud byste po mě cokoli chtěli, ať už povídku, nebo třeba obrázek na přání¨.. ^^ ..muj mail flaff@seznam.cz ..všem moc kuju za komentíky ^^

kawaii

(ran chan, 4. 4. 2008 14:02)

ahojik nemas nahodou nejakej vlastni blog? Me se ta tvoje povidka hrozne libila a doufam ze nekdy bude pokracovani:-)

mooc dobré

(Tigie, 27. 9. 2007 16:19)

Tohle tak miluju! Něco se nadhodí, ale nedokončí. A ze mě je pak chudáček závisláček!

mmm

(ki °-°, 13. 9. 2007 23:47)

povedená ^^

To E...

(Flaffy, 24. 8. 2007 20:34)

JJ.. to by mě samotnou taky docela zajímalo ^_^

jé!

(E..., 17. 8. 2007 21:41)

tak tohle bylo vážně hezký. akorát by mě zajímalo, proč vlastně brečel =)

To Lebel

(Flaffy, 5. 8. 2007 21:11)

Už jsem to poslala, tak by se to tu mělo co nevidět objevit =3

To Flaffy

(Lebel, 31. 7. 2007 1:21)

Tak sem s nima, už se nemůžu dočkat!!! :)))

Dík

(Flaffy, 29. 7. 2007 11:25)

Už se pracuje na dalších dvou =3
A všem fakt moc moc moc díky..

Kawai

(Lebel, 26. 7. 2007 21:56)

To bylo héééfkýýý!!! Moc se mi to líbilo, bylo to takový miloučký. (Šmarja, já už z těch románů blbnu, za poslední 3 týdny jsem jich přečetla 7, z čehož 5 Harlequinek - historická romance - já z toho jednou zblbnu.) Mě se yaoi i slash strašně líbí, halt jsem romantička, no. A to jsem prosím chodila na církevní střední. :-DDD
Kdyby od Flaffy byla ještě nějaká povídka, určitě bych si přečetla a moc ráda.
Tu Tvoji OVU si taky moc ráda přečtu, ale až ji dopíšeš, protože nerada čekám na pokračování. To napětí se kolikrát nedá vydržet. :)
Je škoda, že sem přidáváš tak málo. Snad už brzy budeš mít doma ten net. :)))

máš talent

(Yveren, 26. 7. 2007 17:15)

Hezounký, takový jemný a milý,stejně tak krátký...Je tak dál pokračuj ;0)

:-)

(koni, 26. 7. 2007 12:48)

hezké, sice trochu krátké, ale hezké