Tsumetai
TSUMETAI
Zahlédl jsem ho v davu. Hned, jakmile jsem ho spatřil, věděl jsem, že je to on – že to jeho už tak dlouho hledám. Byl krásný, dokonalý, jako antická socha, jako Bůh seslaný z nebes, jako anděl bez křídel či jako Satan lovící duše nevinných dívek - přesně takový, jakého jsem potřeboval.
Cítil jsem se jako můra, kterou vábí světlo lampy.
„Hej, ty!“ zastavil jsem ho, chytil za rameno.
Otočil se ke mně, nejevíce známky překvapení. Jako by ho takhle zastavovali denně. Jako bych nevypadal divně, jen tak z ničeho nic mu hmátnout po rameni.
Přimhouřil oči. „Tisíc na hodinu. Za míň nejdu,“ prohlásil a já si až teď uvědomil, kam jsem ho to sledoval – na gay třídu plnou klubů s podivnou pověstí – a že tenhle přízrak bude nejspíš prostitut.
„Nechci sex,“ řekl jsem honem, čímž jsem ho asi nepotěšil.
„V tom případě s vámi nemám co řešit,“ usmál se sladce a pokusil se odejít.
Nepustím ho. „Nechci sex,“ zopakoval jsem vážně. „Zaplatím ti dvojnásobek a chci, abys mi seděl modelem.“
***
Ten obraz se bude jmenovat „Chlad“ a má znázorňovat dokonalého a krásného mladého otroka, který by klidně mohl být spoutaný anděl strážný. Maluji obrazy vždy pro určitou skupinu lidí a tenhle mám v plánu pro nějakou bohatou romanticky založenou naivní paničku – a můj soud byl zatím vždy neomylný. Zatím jsem vždy prodal každý obraz.
Ten obraz připravuji rok – již rok hledám někoho, kdo bude dokonale pasovat do role trpitele, který čeká na osvobození – a teď jsem ho konečně našel.
Make-upem se jeho krása ještě zvýraznila. Seděl před umělým pozadí v barevném kimonu, které si nechal sklouznout z ramen – to byl jeho nápad. Kvůli obrazu si nechal i změnit účes – nechal si hlavu obarvit na stříbrno s jedním červeným proužkem ve vlasech. Byl prostě dokonalý. Dokonalý model.
Seděl, ani se nehnul, pomalu ani nedýchal. Již tomu bude měsíc, co jsem ho oslovil v davu. Byl zmatený, ale docela překvapený, tato práce ho zaujala. A byl v tom dobrý. Vždy dokázal zaujmout téměř stejnou pózu, nasadit stejný výraz – jako by jeho duše trpěla s postavou.
Jednou už se stalo, že nepřišel. Volal mi, že má moc své… „práce“. Nikdy jsme spolu na toto téma nemluvili, ale bylo to tabu, které nám zabraňovalo spolu normálně debatovat. Přeci jen, ten obraz budu tvořit ještě dlouho – a nechci tu dobu trávit mlčením.
Odhodlal jsem se ho zeptat
„Proč to vůbec děláš?“
„Co jako?“ Neotočil ke mně oči, neporušil své soustředění.
„Tu prostituci,“ upřesnil jsem.
Mírně se pousmál.
„Dost to vydělává a říká se, že člověk má dělat to, co ho baví, ne?“
Zaskočil mě tou odpovědí. „Takže ty JSI gay? Tebe to baví?“
„To ti došlo brzy, malíři.“
A já si myslel, že to dělá JEN pro prachy. Nebo že ho k tomu někdo nutí….
„Ty jsi to nikdy s chlapem nedělal?“ zeptal se mě po chvíli.
„Ne,“ odpověděl jsem a dokončil tah. Již se to rýsovalo, již tam byly náznaky toho kouzla, který má obraz vyzařovat…
„Proč?“
„Spal jsi ty někdy se ženou?“ odpověděl jsem mu na to otázkou. Tenhle směr se mi přestával líbit, ale já to přeci začal, tak nebudu utíkat.
„Ne,“odpověděl téměř ihned. Zdálo se mi to, nebo jsem zaslechl stín zhnusení?
„A proč?“ vpálil jsem mu tu samou otázku co on mě.
Další uchichtnutí. Dál ale seděl ve své póze. Proč se mi začínají potit dlaně? Proč začínám víc vnímat jeho přítomnost?
Proč na mě ten kluk takhle působí?
„Proč to teda děláš? Není to nebezpečné? Pohlavní choroby a tak…“
„Používám ochranu,“ prozradil spiklenecky a mně zrudly uši. „A taky bys dělal, co bys musel, kdyby tě matka vykopla z domu..“
Tak takhle to bylo… „Jsou i jiné možnosti.“
„Ty tolik nevydělávají.“
„Zkusil jsi třeba modeling? Se svou postavou a obličejem…“
Další pousmání, tentokrát hořké. „Na to nemám známosti.“
Ty já bych měl. Má to ale cenu? Má cenu nabízet pomoc někomu, kdo vzdal co mohl a nechává se unášet proudem dál a dál? Asi ne.
Nechápal jsem, proč se vlastně pořád ptám. Proč mě tak zajímá.Vždyť… až domaluji ten obraz, už ho nikdy neuvidím.
Přistihl jsem se, že se vůbec nesoustředím. Že se na něj dívám a vůbec nemaluji. V duchu jsem zaklel, nahlas vzdychl a odložil štětec i paletu s barvami.
„Dneska končíme,“ řekl jsem a vstal ze svého místa.
Protáhl se jako kočka, až mu kosti zakřupaly. Kimono si nechal sjet k pasu úplně a jen tak si došel ke své sklence s vodou, kterou má vždy připravenou. Pak se bez jakéhokoliv studu svlékla začal si oblékat své normální oblečení. Občas na mě upřel ty svoje krásné oči.
Je mu vůbec dvacet?
A proč mi ten pohled přišel vyzývavý?
Proč mi prolítlo hlavou, že ho chci políbit?
Když se oblekl, přešel ke mně a já mu podal jeho peníze. S díky je převzal a najednou se ke mně naklonil a lehce mě políbil na tvář.
Byl jsem tak zaskočený, že jsem se nezmohl na slovo, ani když otevíral dveře, ani když na mě ještě zavolal: „Platíš mi víc než beru obvykle. Máš předplaceno. Takže kdybys měl zájem…“
Větu nechal nedořečenou ve vzduchu a zavřely se za ním dveře.
Komentáře
Přehled komentářů
jejejeeej :)
muhahaha
(Danika, 22. 6. 2009 19:37)Tak to normálně křičí po pokráčku! I když si to psala ve spěchu, je to překrásný...heh nevim jak dál...úplně sem z toho ztratila slova xD...no nic, přeji ti, abys neustále psala tak úžasné poídky! *-*
Pěkné
(3Dreamerin, 22. 6. 2009 14:56)
Tohle bylo takové... hmm jak to jenom říct... sensuální! Nic výstižnějšího mě nenapadá.
Neuvěřitělně působivé a tak zvláštně netradiční. Krásné.
Ovace a gratulace! :)
noo zahadneeeeee
(slecna, 22. 6. 2009 13:54)mne sa to paci navnadilo ma to pekna predstava ach byt tak ten maliar achhhh
^_______^
(Arisawa, 22. 6. 2009 20:11)